Inštitút pre verejné otázky právě vydává svoji novou analytickou publikaci “Alternative Politics? The Rise of New Parties in Central Europe” (editoři Grigorij Mesežnikov, Oľga Gyárfášová, Zora Bútorová). Autoři a autorky ze Slovenska, České republiky, Maďarska a Polska se v knize věnují fenoménu nových politických stran, jejich ideovému a programovému profilu, politické činnosti, volební podpoře i perzonálnímu pozadí.
Česká republika má za sebou první kolo přímé prezidentské volby. Do finále z devíti uchazečů postoupili dva - bývalý premiér Miloš Zeman a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Média v posledních dnech volbu i její blížící se druhé kolo rozebírala z různých úhlů. Jeden důležitý pohled je však nutné speciálně vyzdvihnout.
Dne 6. listopadu 2012 se v pražském Centru současného umění DOX uskutečnila mezinárodní konference „Město, které (si) tvoříme“, kterou organizovala nadace Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst a Centrem kvality bydlení. Konference si kladla za cíl podívat se na současné problémy našich měst, inspirovat koncepční myšlení a praktické strategie. O tom, že je udržitelné plánování a rozvoj měst opravdu aktuálním tématem svědčila nejen hojná účast, ale i vášnivé diskuse jak mezi panelisty tak i v publiku. Za úspěch považujeme, že se podařilo přivést ke společné debatě jak politiky a zástupce městských samospráv z celé ČR, tak odborníky z oblasti městského plánování, architekty i zástupce občanských iniciativ. Velmi důležitá a inspirativní byla také přítomnost zahraničních hostů.
December 6, 2012 -
Dny palestinského filmu je první akce svého druhu v České republice. Během několika dnů nabízí divákům v Praze a v Brně ke zhlédnutí šest moderních palestinských filmů. Filmy, které diváci mají možnost uvidět, se nezaměřují primárně na izraelsko-palestinský konflikt. Ten ale přesto nevyhnutelně formuje životy hlavních hrdinů, aby do nich v některých fázích osudově zasáhl.
více»
December 6, 2012 -
"Česko hledá budoucnost" je projekt think tanku Glopolis, který Heinrich-Böll-Stiftung aktivně a dlouhodobě podporuje. Jeho cílem je formulovat alternativní, odvážnou, ale přitom realistickou vizi pro Českou republiku příštích patnácti let založenou na rozvoji kvality života, modernizaci ekonomiky šetrné k životnímu prostředí a posilování demokratické kultury. Projekt spolupracuje se širokou sítí analytiků, představitelů soukromého sektoru, státní správy i občanské společnosti.
více»
V České republice se aktuálně připravuje nová Státní energetická koncepce. Současný energetický plán je z roku 2004 a svým obsahem nestačí na moderní průmyslové trendy. Bohužel se česká vláda rozhodla otočit zády k příležitostem ve zvyšování energetické efektivity a v obnovitelných zdrojích. Základem nové energetické politiky se má stát budování dalších jaderných reaktorů.
- 11. července 2012 - Čisté zdroje snižují německou závislost na fosilních i jaderných zdrojích a vytvářejí nová pracovní místa. Obnovitelné zdroje hrají důležitou roli v podpoře zaměstnanosti během ekonomické recese i v budování energetické nezávislosti Evropy. Právě proto by si Česko mělo všimnout trajektorie, po které čistá energetika v Německu stoupá. Martin Sedlákvíce»
- 11. června 2012 - Heinrich-Böll-Stiftung společně s partnery uspořádala další z expertních kulatých stolů, které se věnují energetickým otázkám v evropském a specificky česko-německém kontextu. Tématem červnové diskuse byla problematika modernizace přenosových sítí a rozvoj Smart Grid v souvislosti s probíhajícím rozvojem obnovitelných zdrojů. více»
- 12. prosince 2011 - Heinrich-Böll-Stiftung společně se svými partnery Callou a Hnutím Duha uspořádaly 8. prosince další z řady diskusí a seminářů, které se zaměřují na posílení česko-německého dialogu o energetických otázkách. Hostem "lunch debate", spojené s diskusí o německé energetické koncepci a Státní energetické koncepci ČR, byl Oliver Krischer, poslanec a mluvčí německé Strany zelených pro energetickou efektivitu. více»
- "Zelená energetika a jaderné elektrárny: Komu patří budoucnost?". Pod tímto názvem se 13. října konala mezinárodní konference o nákladech a perspektivách jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. V jejím rámci diskutovali přední evropští a čeští experti situaci v oblasti jaderné energetiky. Konference se také specificky zaměřila na výměnu názorů o německém výstupu z jaderné energetiky do roku 2022 a jeho možných dopadech na ČR. Prezentace, videa a zpráva z konference... více»
30. března 2012 - Slovensko sa stalo druhou stredoeurópskou krajinou po Maďarsku, v ktorej vládne vláda jednej strany. A hoci na rozdiel od maďarskej strany Fidesz Viktóra Orbána slovenská strana Smer-SD Roberta Fica nemá v parlamente ústavnú väčšinu, ktorá by jej umožnila zásadným spôsobom meniť politický systém, najsilnejší politici dvoch susedných štátov sú dnes v porovnateľnej pozícii. Po vyhraných voľbách prevzali na seba výlučnú zodpovednosť za stav vo všetkých oblastiach života spoločnosti, na ktoré má dosah vláda, najmä v oblasti sociálnej a ekonomickej politiky. Grigorij Mesežnikovvíce»
Projekt SurVivArt byl inspirován iniciativou Über Lebenskunst, která vzešla z podnětu Německé federální kulturní nadace (Kulturstiftung des Bundes) a která chtěla prostřednictvím interdisciplinárního přístupu v umění hledat alternativní modely udržitelného způsobu života ve 21. století. Berlínská centrála Heinrich-Böll-Stiftung a její zahraniční kanceláře se připojily k této iniciativě prostřednictvím vlastního projektu “SurVivArt: Arts for the Right for a Good Life”.
February 25, 2013 -
Barack
Obama již nyní patří k nejvýraznějším prezidentům v moderních
amerických dějinách. U prvního afroamerického pána Bílého domu to ani jinak být
nemůže. Zda bude Obama skutečně historicky přelomový prezident, ale ukáže až
jeho druhé období, do kterého nedávno vstoupil.Petr Janoušekvíce»
- 22. března 2012 - Theodor Adorno jednou prohlásil, že falešný život nelze žít správně. Opoziční týdeník „The New Times“ se v prvním vydání po prezidentských volbách 4. března ve svém titulku ptá: „Lze žít za Putinovy vlády?“ Tato otázka má, tak trochu na rozdíl od té Adornovy, vedle své teoretické i vyloženě praktickou stránku – kolik mladých, mobilních, dobře vzdělaných lidí pomýšlí při vyhlídce na dalších šest až dvanáct let Putinovy vlády na to, že Rusko opustí. Proč? Co se stalo? A co by se mohlo stát? Jens Siegertvíce»